Databázový systém nemusí být nutně složitý
Databázový systém je jen do té míry dobrý, do jaké míry jsou schopni ho naplno využít jeho koncoví uživatelé.
Nemyslím si, že by toto tvrzení byla jen pouhá fráze. Stojím si za ním. Je to ono motto, kterým je
třeba se řídit ať už při zavádění nového informačního systému s využitím již
hotového balíkového řešení, ale hlavně také ve chvíli, kdy přistoupíte k vývoji
vlastního řešení, protože vám to dovolují interní zdroje.
Všichni se na začátku musíme učit
Obě varianty přístupu k zavedení nového systému mají
své výhody i nevýhody. Když se podíváme
na implementaci balíkového produktu, řekl bych, že dodržet dané motto je tím více
těžší, čím více se zapojují externí subjekty do celého projektu izolovaně a
samostatně. Bez nich by to ovšem nešlo. Těžko
implementujete nový systém řízení výroby, o kterém vlastně na počátku nic nevíte.
Stejně tak, jako vy nemáte povědomí o implementovaném systému, se kterým se v první
chvíli spíše jen seznamujete podle toho, jak vám jej prezentují konzultanti a
projektoví manažeři, stejně tak nevalné povědomí mají oni o vaší výrobě. Dost
možná se setkávají s úplně novým odvětvím průmyslu a jejich projekt je v tomto
oboru pilotní.
Nesmíme se nechat jen slepě vést
O to těžší je navrhnout řešení tak, aby podporovalo vaši
koncepci řízení s ohledem na možnosti implementovaného systému. Pokud je
váš partner dostatečně solventní, nebude vám vnucovat své řešení, ale pokusí se
s tím, co má k dispozici, vytvořit takový systém, který vaši
představu podpoří. To znamená spoustu otázek a odpovědí. Myslím si, že čím více
se projektový manažer ptá, tím lépe pro vás. Pokud přijde s hotovým balíkem
a bude tvrdit, že jedině toto je to pravé pro vás, měl by to být signál, že
není něco úplně v pořádku a pravděpodobně z toho nevyjdete jako
vítězové, spíše jako poražení. To možná zjistíte ve chvíli, kdy bude systém
implementován a ono se ukáže, že v běžném provozu není tak vyhovující, jak
jste čekali. Je to důsledkem klasického pojetí projektu, který začíná dlouhou a
složitou analýzou. Ale jak má externista analyzovat něco, co je pro něj úplně
nové a možná dané problematice tolik nerozumí? Bez vaší součinnosti to půjde
těžko. Na druhou stranu jak můžete objektivně
posoudit navrhované řešení, které je
v první chvíli jen na papíře, když vy
sami o dané problematice nemáte dostatečné povědomí? A jsme u toho: Nenechávejte
analýzu jen na externím konzultantovi. Spolupracujte, sestavte tým a snažte se
věnovat součinnosti
s projektovým manažerem tolik času, kolik to jen bude
možné, i když to znamená hodiny, dny, týdny a nezřídka
i měsíce usilovné práce
navíc! Je na vás, abyste zajistili, že vaší problematice rozumí, že ji pochopil
a koneckonců ví, jací uživatelé budou systém používat.
Kdo chce od začátku jen šetřit, nemůže čekat dobrý výsledek
Kromě toho to znamená vložit do projektu požadované finanční prostředky. Musíme si uvědomit, že na balíkovém produktu v lepším případě stále pracuje tým odborníků a ty je třeba také zaplatit. Cena za pořízení ještě nebude finální. Roste společně s množstvím úprav, které je třeba do systému zakomponovat. Pokud to lze, navrhujte změny. Musíte zůstat aktivní. Vaše aktivita zaručuje, že se systém tvoří pro vás, i když stojí na hotových základech, které zaručují jeho stabilitu a funkčnost. Pokud už od samého začátku váháte nad případnými dodatečnými investicemi pro všechny změny, nebo uvažujete o zúžení celého balíku, který byste raději omezili jen na některé oblasti výroby, pak radím: Nedělejte to! Nakonec vám zůstane jen drahé řešení, které vlastně nic neřeší. Více než informační systém získáte drahý (velmi drahý) kancelářský software, který nemá žádné vazby a vliv na okolí a pracuje izolovaně. Říkám: Drahý WORD nebo EXCEL. Už jsem viděl řadu takových, které ve finále nic nepřinesly. Staly se z nich pouze předražené ostrůvky zadávacích formulářů. O funkci řízení procesů ani nemůže být řeč.
Je zapotřebí se nebát a mít chuť začít.
Obavy ze selhání jsou zbytečné. Když se chce, jde všechno
Vedle toho stojí možnost vlastního vývoje. K tomu je třeba trochu větší odhodlání a překonání obavy z rizika, že se to nepovede. Opak je ale pravdou. Myslím si, že vlastní vývoj nutně udržuje souhru a aktivitu mezi vývojovým týmem programátorů (i externích) a týmem vašich odborníků pro řízení a nakonec i mezi koncovými uživateli, které ve snaze analyzovat také jejich požadavky do spolupráce zapojíte. Celé to kromě již zmíněného rizika má bezesporu své výhody:
- Vytváříte systém pro uživatele. Díky jejich
široké participaci jim současně předáváte ucelené informace
o vytvářeném know-how. Koncoví uživatelé tak získávají lepší obrázek o připravovaném díle a tím ho lépe chápou a vědí od začátku, jak ho mají využít. - Připravujete si zázemí pro další vývoj. Efektivní systém žije a musí být připraven na změny. Ty musejí přicházet stejně rychle, jako potřeby od uživatelů, které reagují na aktuální situaci v oblasti řízení výroby. Je to proces, který se mění, takže myslet si, že vyrobím systém, který bude věčný, není na místě.
- Výsledek představuje to, co jste si zadali. Neobsahuje nic víc a nic míň. Dobrý systém nemusí být nutně složitý. Vytvořte ho jen tak složitý, aby s ním uměl uživatel pracovat. Může přitom obsahovat všechny funkce, které jste si naplánovali zpracovat tak, aby splnily vaše očekávání v procesu zlepšování.
- V neposlední řadě nemusíte řešit počet licencí
a instancí aplikace a omezovat se podle vašich finančních možností na
implementaci. V současné době můžete využít celou řadu systémů řízení báze
dat (SŘBD jako FireBird nebo MySQL) volně dostupných bez omezení počtu
aktivních přístupů do databáze. To vám umožní plošné nasazení systému do všech
úrovní řízení podniku. Systém není jen manažerský modul pro vyhodnocování a
bilancování. Je to také část pro sběr dat, který můžete zefektivnit tím, že do
něj začleníte další a další uživatele. Jim pak přizpůsobíte zadávací formuláře
tak, aby pro ně byly jednoduché a pochopitelné.
Nečekejte na finální výsledek, implementujte už polotovary, zapojte první vlaštovky a získáte si okolí
Vývoj je nutné řídit spíše agilně. V kratších časových intervalech dodávat části a moduly tak, aby bylo možné je hned využít. Získáte tak čas i prostor pro školení uživatelů. A právě tady se ukazuje, že databázový systém je jen do té míry dobrý, do jaké míry ho dokáží využít koncoví uživatelé. Pokud se totiž uživatel cítí byť jen v malé míře jako spolutvůrce, přijímá změny mnohem pozitivněji. Současně s tím si myslím, že také mnohem lépe chápe souvislosti, které přicházejí s vývojem pomaleji a přirozeným tempem, než když prostě jen nasadíte balíkový produkt a nevěnujete zvýšenou pozornost školení nejen jak systém používat, ale také jak systém vlastně funguje.
Vlastní vývoj startuje proces zlepšování
Vlastní vývoj je motivace pro ty, kteří preferují možnost uplatnění kreativního přístupu k práci. Vlastní řešení je také do jisté míry nesmrtelné. Vývoj jednou začne a běží dál. Současně také budí proces neustálého zlepšování. Nikdy totiž nevíme, na co budeme muset reagovat další den, týden nebo rok. Připravujeme tak nejen IT řešení, ale také vždy adaptovaný a adaptabilní nástroj pro řízení výroby vůbec. Jen je zapotřebí se nebát a mít chuť začít.
ADAPTABILNÍ DATABÁZOVÝ SYSTÉM
PŘESNĚ SPECIFIKOVANÝ PRODUKT
PODPŮRNÉ KNOW-HOW
ORIGINÁL