Nemyslím si, že by toto tvrzení byla jen pouhá fráze. Stojím si za ním. Je to ono motto, kterým je třeba se řídit ať už při zavádění nového informačního systému s využitím již hotového balíkového řešení, ale hlavně také ve chvíli, kdy přistoupíte k vývoji vlastního řešení, protože vám to dovolují interní zdroje.

Všichni se na začátku musíme učit

Obě varianty přístupu k zavedení nového systému mají své výhody i nevýhody. Když se podíváme na implementaci balíkového produktu, řekl bych, že dodržet dané motto je tím více těžší, čím více se zapojují externí subjekty do celého projektu izolovaně a samostatně. Bez nich by to ovšem nešlo. Těžko implementujete nový systém řízení výroby, o kterém vlastně na počátku nic nevíte. Stejně tak, jako vy nemáte povědomí o implementovaném systému, se kterým se v první chvíli spíše jen seznamujete podle toho, jak vám jej prezentují konzultanti a projektoví manažeři, stejně tak nevalné povědomí mají oni o vaší výrobě. Dost možná se setkávají s úplně novým odvětvím průmyslu a jejich projekt je v tomto oboru pilotní.

Nesmíme se nechat jen slepě vést

O to těžší je navrhnout řešení tak, aby podporovalo vaši koncepci řízení s ohledem na možnosti implementovaného systému. Pokud je váš partner dostatečně solventní, nebude vám vnucovat své řešení, ale pokusí se s tím, co má k dispozici, vytvořit takový systém, který vaši představu podpoří. To znamená spoustu otázek a odpovědí. Myslím si, že čím více se projektový manažer ptá, tím lépe pro vás. Pokud přijde s hotovým balíkem a bude tvrdit, že jedině toto je to pravé pro vás, měl by to být signál, že není něco úplně v pořádku a pravděpodobně z toho nevyjdete jako vítězové, spíše jako poražení. To možná zjistíte ve chvíli, kdy bude systém implementován a ono se ukáže, že v běžném provozu není tak vyhovující, jak jste čekali. Je to důsledkem klasického pojetí projektu, který začíná dlouhou a složitou analýzou. Ale jak má externista analyzovat něco, co je pro něj úplně nové a možná dané problematice tolik nerozumí? Bez vaší součinnosti to půjde těžko. Na druhou stranu jak můžete objektivně posoudit navrhované řešení, které je
v první chvíli jen na papíře, když vy sami o dané problematice nemáte dostatečné povědomí? A jsme u toho: Nenechávejte analýzu jen na externím konzultantovi. Spolupracujte, sestavte tým a snažte se věnovat součinnosti
s projektovým manažerem tolik času, kolik to jen bude možné, i když to znamená hodiny, dny, týdny a nezřídka
i měsíce usilovné práce navíc! Je na vás, abyste zajistili, že vaší problematice rozumí, že ji pochopil a koneckonců ví, jací uživatelé budou systém používat.

Kdo chce od začátku jen šetřit, nemůže čekat dobrý výsledek

Kromě toho to znamená vložit do projektu požadované finanční prostředky. Musíme si uvědomit, že na balíkovém produktu v lepším případě stále pracuje tým odborníků a ty je třeba také zaplatit. Cena za pořízení ještě nebude finální. Roste společně s množstvím úprav, které je třeba do systému zakomponovat. Pokud to lze, navrhujte změny. Musíte zůstat aktivní. Vaše aktivita zaručuje, že se systém tvoří pro vás, i když stojí na hotových základech, které zaručují jeho stabilitu a funkčnost. Pokud už od samého začátku váháte nad případnými dodatečnými investicemi pro všechny změny, nebo uvažujete o zúžení celého balíku, který byste raději omezili jen na některé oblasti výroby, pak radím: Nedělejte to! Nakonec vám zůstane jen drahé řešení, které vlastně nic neřeší. Více než informační systém získáte drahý (velmi drahý) kancelářský software, který nemá žádné vazby a vliv na okolí a pracuje izolovaně. Říkám: Drahý WORD nebo EXCEL. Už jsem viděl řadu takových, které ve finále nic nepřinesly. Staly se z nich pouze předražené ostrůvky zadávacích formulářů. O funkci řízení procesů ani nemůže být řeč.